Definice Pražáka
Pražák je úplně cizí člověk. Na první pohled vypadá,
že je
dokonce z jiné planety. To je však jen zdání. Pražák je z Prahy, což je
naprosto
zvláštní stát uprostřed naší české země, kde kromě Pražáků žijí ještě
politici.
V Praze je možné úplně všechno. Celý národ tam posílá peníze a Pražáci
si je
pak rozdělují mezi sebou.
Pražák nemá žádné jméno, které by stálo za zapamatování. Kdo si jméno
udělá,
přestává být Pražákem a stává se Karlem Gottem nebo Jardou z Prahy.
Pražáků je všude plno. Přemisťují se hlavně autem, v poslední době
všichni
jezdí na kolech v legračních trenýrkách s plínkami. Pořád spěchají a
telefonují.
Čím se Pražák živí, není známo. Jisté je, že nic nedělá a ani dělat
neumí.
Údajně snad i nepravidelně dochází do zaměstnání a má z toho prachů
jako
šlupek.
Za ženu má Pražák Pražandu, línou a marnivou ženskou, která Pražáka
terorizuje.
Pražanda sedí doma a čte časopisy, kde jí radí, jak zabít čas. Pražák
ji musí
vozit za povyražením. Jinak otravuje, vymýšlí kraviny a ječí na děti. V
létě se
opaluje.
Pražanda musí mít bazén. Pěstuje fíkus a pelargonie. Nevaří ani nepeče.
Když
něco přece jen zkusí, nežerou to ani slepice.
Své děti Pražáci drží doma u počítače. Přerostly jim přes hlavu, bojí
se jim
něco říct a nechávají je být. Nutí je jenom do angličtiny. S tou
začínají už v
jeslích.
Pražáci drží mezi sebou. Scházejí se u chat a vykládají si o tom, kam
jeli, kam
pojedou, jak se jim jelo, co tam snědli a na kolik je to přišlo. Jinak
sedí na
zahradě, pečou buřty, koukají na televizi, luští křížovky a sečou
trávník.
Mimo sekání trávníku si Pražák sám vůbec nic neudělá. Normální člověk
si proto
u něj může přijít na pěkné peníze. Při jednání ale musí být ve střehu;
Pražák
chytračí a zkouší různé fígle, jak nezaplatit.